Ředitel VZP jednal podle usnesení správní rady

11. října 2011 | monitoring tisku

Pod titulkem "VZP je jedno, od koho akcie IZIP koupí" vyšel dnes v deníku Právo rozhovor s předsedou sněmovního výboru pro zdravotnictví a členem správní rady Všeobecné zdravotní pojišťovny MUDr. Borisem Šťastným.

Zasedáte ve správní radě Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP). Když pojišťovna kupovala akcie IZIP, věděla správní rada, že to bude od švýcarské společnosti?

Nevěděla. Navíc podmínky, od koho akcie kupovat či nekupovat, nebyly a ani nemohly být správní radou určeny, a to s ohledem na skutečnost, že akcie firmy IZIP jsou vedeny na majitele. Majitelé si je tak mohou volně převádět a rozhoduje ten, kdo je má aktuálně v držení.

Jak se díváte na to, že vaši straničtí kolegové, europoslanci za ODS Milan Cabrnoch a Miroslav Ouzký, přenechali 49 procent akcií společnosti IZIP neznámé švýcarské společnosti eHI eHealth International? Věděl jste vy a zdravotní výbor o tom?

Mohl jsem jen spekulovat o tom, že mí straničtí kolegové jsou vůbec spoluvlastníky IZIP, protože, jak jsem již zmínil, akcie nejsou na jméno a vlastnická struktura této společnosti byla vždy nepřehledná. Například vzpomínám, že pan Cabrnoch v roce 2007 veřejně tvrdil, že mu IZIP nepatří, díky čemuž vyhrál i jistý soudní spor na ochranu osobnosti s Davidem Rathem. Že akcie vlastnící narychlo převedli na nově založenou švýcarskou firmu, to jsme vůbec netušili a já osobně jsem tím velmi překvapen.

Oba poslanci to zdůvodnili tím, že akcie přenechali Švýcarům, aby projekt nemohl být zastaven, o čemž prý pojišťovna uvažuje. Jak vnímáte toto vysvětlení?

Motivaci citovaných vlastníků naprosto nerozumím. Nechápu, proč ve chvíli, kdy VZP dělá vše pro to, aby projekt byl rozvíjen, aby obrovská investice z veřejných prostředků nebyla zmařena, se najednou osobně nehlásí k projektu jako hrdí otcové zakladatelé, jako vlastníci bojující za vize a rozvoj firmy. Proč namísto toho převádí své akcie na pár týdnů starou firmu sídlící v cizí zemi na hromadné adrese, firmu tak říkajíc bez telefonu. Firmu s jednatelem, jehož specializací není elektronizace zdravotnictví, nýbrž zakládání a správa společností na zakázku. Bohužel právě tyto věci pak nespravedlivě vrhají negativní stín na dlouhodobou snahu vedení VZP o zúročení nemalých investic do projektu elektronických zdravotních knížek.

Myslíte, že to europoslanci mohou dělat proto, aby mohli na České republice vymáhat nějaké peníze v arbitráži, pokud by VZP přestala projekt financovat?

Opakuji, že já ani nikdo, s kým jsem o tom diskutoval, toto jednání nechápe a je na důsledném právním posouzení, jestli by taková arbitráž měla šanci. Já osobně o tom pochybuji. Navíc nemohu věřit tomu, že by s takovým úmyslem konali čeští europoslanci, to by pro mne bylo něco jako totální zrada vlastní země. Ale je především na poslancích Ouzkém a Cabrnochovi, aby se k tomu co možná nejdříve jednoznačně vyjádřili, aby tyto spekulace definitivně mohly skončit.

Ředitel Pavel Horák prý splnil zadání správní rady VZP, aby koupil akcie IZIP jednu za tisíc korun. Jednal podle vás správně, když je kupoval už od švýcarské firmy?

Jednal správně a podle usnesení správní rady. Ta mu uložila koupit určený počet akcií za danou cenu a zahájit detailní prověření společnosti tak, aby do devadesáti dnů bylo možné rozhodnout, zda transakci potvrdíme nebo zrušíme. Bylo mu uloženo koupit od vlastníků, nikoli od takových kupovat a od jiných už ne. Pro VZP je totiž jedno, zda akcie koupí od majitelů v Čechách nebo ve Švýcarsku. Jinou věcí je důvěryhodnost aktuálních kroků menšinových akcionářů, za to však ani Pavel Horák, ani správní rada nemůže nést žádnou odpovědnost.

Co je podle vás hlavním problémem internetových zdravotních knížek? Projekt prý nemá klienty.

Ne tak docela. Projekt má dva a půl miliónu klientů a potenciál jich další milióny získat. Co však projekt nemá, to je dostatek dat od lékařů a jejich vůli data do systému vkládat. Je třeba mít odvahu a říci to jasně a nahlas: jestli někdo nechce elektronizaci ve zdravotnictví, nejsou to ani pacienti, ani pojišťovny, ani politici. Jsou to, ke škodě pacientů, jen a jedině poskytovatelé zdravotní péče, zdravotnické komory a další lobbistické kruhy, kteří blokují a oddalují tuto věc, jak to jen jde. Najednou by se totiž ukázalo, kolik zbytečné péče se vyúčtovává a kolik zbytečných léků se předepisuje.

Má IZIP ještě šanci a měla by ho VZP, která vlastní 51 procent akcií, dál rozvíjet?

Rozhodující bude postoj menšinových vlastníků v nejbližším období. Jako člen správní rady VZP budu podporovat jen jasně zdůvodněné a vysoce racionální investice směřující k plné funkcionalitě elektronické zdravotní knížky sloužící ve prospěch pacientů i zdravotního systému. Problém je, že nevidím ani neslyším sebevědomé, transparentní spolumajitele s vizí, ne jen nějakého nastrčeného právníka ve Švýcarsku. V takovém případě pokládám stoprocentní převzetí společnosti jako možné východisko. Druhou věcí jsou potřebná data. V současnosti se pozitivní motivací lékařů pokoušíme o pilotní rozvoj projektu ve dvou krajích. Pokud však myšlenka dobrovolného vkládání dat IZIP selže, zbydou už jen dvě možnosti. Buď k tomu poskytovatele zavázat smluvně či přímo zákonem, nebo projekt IZIP ukončit. Jiné varianty nejsou a všichni to tak musí chápat.