Pro plátce
Zaměstnavatelé
Zaměstnanec = fyzická osoba, které plynou nebo by měly plynout příjmy ze závislé činnosti nebo funkčních požitků podle §6 z. č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů.
Zaměstnavatel = právnická nebo fyzická osoba, která je plátcem příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků, zaměstnává zaměstnance a má sídlo nebo trvalý pobyt na území ČR, jakož i organizační složka státu.
Zaměstnání = činnost zaměstnance, ze které mu plynou od zaměstnavatele příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků zdaňované podle §6 z.č.586/1992 Sb., o daních z příjmů.
Platby pojistného:
Zaměstnavatel provádí platbu pojistného a oznamovací povinnost za své zaměstnance.
Pojistné za zaměstnance hradí z jedné třetiny zaměstnanec a ze dvou třetin zaměstnavatel.
Pojistné se platí za jednotlivé kalendářní měsíce a je splatné od 1. do 20. dne následujícího kalendářního měsíce. Připadne-li poslední den splatnosti na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den.“
Oznamovací povinnost:
Zaměstnavatel je povinen nejpozději do osmi dnů od vzniku oznámit tyto skutečnosti:
a) nástup zaměstnance do zaměstnání a jeho ukončení
b) skutečnost, že se jedná o osobu, která nemá trvalý pobyt v ČR, ale je zaměstnána u zaměstnavatele, který má sídlo v ČR
c) změna zdravotní pojišťovny
d) skutečnosti rozhodné pro vznik povinnosti státu platit za zaměstnance pojistné, a to i v těch případech, kdy povinnost státu vznikla v době, kdy zaměstnanci poskytl pracovní volno bez náhrady příjmu.
Za nesplnění oznamovací povinnosti může být uložena pokuta až do výše 200 tis. Kč. Při opakovaném nesplnění může být uložena pokuta až do výše dvojnásobku uložené pokuty.
Povinnosti zaměstnavatele:
a) při plnění oznamovací povinnosti sdělit obchodní název, právní formu právnické osoby, sídlo, identifikační číslo organizace a číslo bankovního účtu, pokud z něj budou provádět platbu pojistného;- je-li zaměstnavatelem fyzická osoba, sděluje též jméno, příjmení, rodné číslo a adresu trvalého
b) od osmi dnů oznámit změnu:
- údajů uvedených v bodu a)
- ukončení činnosti
- zrušení organizace
- vstup do likvidace
c) předat současně s platbou pojistného i Přehled o platbách pojistného
d) vést průkaznou evidenci o uskutečněných platbách pojistného. Na žádost příslušné zdravotní pojišťovny jsou povinni předložit údaje rozhodné pro výpočet pojistného, včetně rodného čísla každého zaměstnance.
Pokud zaměstnanec oznámí zaměstnavateli, že je registrován u MÉDIA ZP a zaměstnavatel není dosud u MÉDIA ZP hlášen, pak zaměstnavatel vyplní Přihlašovací a evidenční list zaměstnavatele a zašle ji na adresu MÉDIA ZP. V případě, že zaměstnavatel zaplatil na účet MÉDIA ZP, ale neposlal dosud přihlášku zaměstnavatele, musí poslat přihlášku zaměstnavatele dodatečně.
Pokud došlo během měsíce ke změnám v počtu zaměstnanců pojištěných u MÉDIA ZP, zasílá zaměstnavatel na adresu MÉDIA ZP nové Hromadné oznámení zaměstnavatele.
Měsíčně zasílá zaměstnavatel na adresu MÉDIA ZP Přehled o platbě pojistného na zdravotní pojištění zaměstnavatele.
Vyměřovací základ:
Od 1. ledna 2008 je vyměřovacím základem zaměstnance úhrn příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob podle zákona o daních z příjmů a nejsou od daně osvobozeny a které mu zaměstnavatel zúčtoval v souvislosti se zaměstnáním. Znamená to, že z toho, co se zaměstnanci zdaňuje podle § 6 zákona o daních z příjmů, se odvádí pojistné, kromě zákonem daných výjimek (§ 3 odst. 2 písm. a) až f) zák. č. 592/1992 Sb.).
Minimální vyměřovací základ u zaměstnance
Minimálním vyměřovacím základem u zaměstnance je minimální mzda pracovníků v pracovním poměru odměňovaných měsíční mzdou, která platí k prvnímu dni kalendářního měsíce, ve kterém se pojistné platí. Je-li vyměřovací základ zaměstnance nižší, než minimální vyměřovací základ, je zaměstnanec povinen, až na výjimky stanovené zákonem, doplatit zdravotní pojišťovně prostřednictvím svého zaměstnavatele pojistné do výše pojistného z minimálního vyměřovacího základu. Má-li zaměstnanec více zaměstnavatelů, je zaměstnanec povinen provést takovýto doplatek pojistného prostřednictvím toho zaměstnavatele, kterého si zvolí, a to vždy současně s odvodem pojistného v následujícím kalendářním měsíci. Je-li vyměřovací základ nižší z důvodů překážek na straně zaměstnavatele, je tento rozdíl povinen doplatit zaměstnavatel.
Výše minimální mzdy zůstává stejná jako v roce 2009, tedy ve výši 8 000 Kč. To znamená, že minimální měsíční pojistné na zdravotní pojištění zaměstnanců činí nadále 1 080 Kč.
Maximální vyměřovací základ u zaměstnance
Maximálním vyměřovacím základem ("stropem") zaměstnance je částka ve výši 72 násobku průměrné mzdy. Za průměrnou mzdu se pro účely tohoto zákona považuje částka, která se vypočte jako součin všeobecného vyměřovacího základu pro účely důchodového pojištění za kalendářní rok, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, pro který se průměrná mzda zjišťuje, a přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu; vypočtená částka se zaokrouhluje na celé koruny nahoru.
Od 1.1.2010 se maximální vyměřovací základ zvyšuje na 1 707 048 Kč a stanovuje se po celý kalendářní rok.
V průběhu kalendářního roku lze uplatnit "strop" vždy jen u zaměstnavatele, u něhož úhrn vyměřovacích základů přesáhl maximální vyměřovací základ. Jednotliví zaměstnavatelé nemohou v průběhu kalendářního roku vyměřovací základy sčítat. Zaměstnavatel, u něhož zaměstnanec dosáhne maximálního vyměřovacího základu (může mít i více platných vztahů pro stejného zaměstnavatele), přestává odvádět pojistné. Vyměřovací základ u tohoto zaměstnavatele je po zbytek kalendářního roku nulový. Zaměstnavatel tak neodvádí ani částku strhávanou za zaměstnance (třetina pojistného) ani částku za zaměstnavatele (dvě třetiny pojistného).
Pokud bude dosaženo maximálního vyměřovacího základu z úhrnu příjmů zúčtovaných více zaměstnavateli, považuje se část pojistného zaplaceného zaměstnancem vypočtená z částky přesahující maximální vyměřovací základ za přeplatek zaměstnance. Přeplatek na pojistném (část pojistného, které zaměstnavatel strhává zaměstnanci ze mzdy) se vrací zaměstnanci pouze na základě jeho písemné žádosti a to do 30 dnů od doručení této žádosti.
V souvislosti se zavedením maximálního vyměřovacího základu je zaměstnavatel povinen písemně potvrdit zaměstnanci na jeho žádost úhrn vyměřovacích základů za kalendářní rok, z nichž bylo za zaměstnance odvedeno pojistné, a to do 8 dnů ode dne obdržení žádosti. Zjistil-li zaměstnavatel, že v tomto potvrzení uvedl nesprávné údaje, je povinen neprodleně vydat zaměstnanci nové potvrzení.
